Historie

První písemná zmínka o obci Budkov je zachována z roku 1354. Obec leží 4 km severovýchodně od obce Husinec, která je známá jako pravděpodobné rodiště Mistra Jana Husa.

Známky o osídlení v blízkosti obce jsou známy z doby předslovanské. Jižně od obce v lese na místě nazývaných „v Sosnách“ je ještě dnes dochované slovanské pohřebiště. Ve dvou řadách směrem východo-západním je vybudováno 16 mohyl z kamene a země. V roce 1923 zde byl proveden průzkum. Při něm byly objeveny střepy a popel uložen v březové kůře. Toto dokládá, že pohřby byly prováděny žárovým způsobem známým z doby pohanské (obvyklé z posledního století prvního tisíciletí po Kristovi). Starší dobu osidlovací naznačuje i samo pojmenování osady v níž se usídlil se svou čeledí první obyvatel jménem Budek (Budivoj, Budislav) a založil si dvůr jež byl po něm nazván dvůr Budkův (zkráceně Budkov). Podle polohy osady v kraji je možné se domnívat, že osidlování přišlo směrem od východu (Netolicka), kdy po překročení řeky Blanice a pokračovalo údolím Libotyňského potoka.

Prvním známým majitelem obce byl Albert z Budkova. V roce 1370-1373 je držitelem této vsi Vojtěch z Budkova. Jeho potomkem byl Jeniš (tj. Jan z Budkova) roku 1416. V této době pravděpodobně stával ještě druhý svobodný dvůr, který vlastnil jiný rod. Obec byla rozdělena na dvě části dolní a horní. Vlastníkem dolní části Budkova byl Hrzek (1416-1420). Tento se stal předkem pozdějších vladyků Budkovských z Budkova. Budkov byl vypálen při vpádu pasovských Němců do Čech v roce 1468. Od roku 1485 seděl na tvrzi Hynek Budkovský z Budkova.

Tento měl dva syny Mikuláše a Jindřicha, kteří do roku 1522 vládli majetku společně. Později se o majetek rozdělili tak, že Mikuláš si ponechal Budkov a Jindřich Sezemice. Mikuláš ještě měl Dub a Nestanice, které však později prodal. Zemřel v roce 1545. Po jeho smrti se stal majitelem tvrze, dvoru a vsi Dolejší a Hořejší Jindřich, syn Mikuláše. Tento zde hospodařil společně se svou manželkou Reginou roku 1555-1600.

Poslední držitel Budkova z rodu rytířů se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618-1620 a byl proto odsouzen ke ztrátě jedné třetiny majetku. V roce 1622 byl statek prodán Anně Hýzrlové z Chodů. Podle statistik z roku 1654 bylo zapsáno v Budkově 16 osedlých, kteří chovali 41 volů, 39 krav, 36 jalovic, 65 ovcí a 41 vepřů. Nejbohatším sedlákem v této době byl Fridrich Brandl, který vlastnil 35 strychů polí a choval 6 volů, 3 krávy, 4 jalovice, 16 ovcí a 6 vepřů.

V roce 1675 prodal rytmistr Václav Michal Hýzrle z Chodů Budkov hraběti Karlu Leopoldovi Caretto-Millesimovi, který jej připojil ke svému panství Vlachovo Březí. V roce 1676 Vlachovo Březí koupil Matyáš Wunschwitz. Od této doby sloužila bývalá tvrz jako sýpka.

Selský statek v Budkově v 18. a 19. století

Nynější místní obec Budkov je tvořena ze dvou vesnic, Budkova Horního a Budkova Dolního, udržela se ve starém původním rozdělení ve dvě obce do zániku poddanství. Původně od svého založení měla každá z obou vsí, skládající se asi z osmi usedlostí i svého pána. V dějinách a hospodářských převratech dávných století postupně zanikaly mnohé zemanské statky a dobrovolně se poddávaly v ochranu mocnějších. Podobně se stalo i v Budkově, kde mocnější rod dolejších pánů ovládl i horní majetek. Celé toto panství trvalo ještě jako samostatné, ale později bylo přiřazeno k panství vlachovobřezkému.

Zajímavý a zároveň význačným vzorem selského statku je usedlost číslo 7 nazývaná „u Kališů“ v Budkově.

Z řady držitelů statků je znám zejména rod Kališů, který zde hospodařil v 18. století. Kališové přišli původně ze sousedních Chluman, kde hospodařili. Statek byl v minulých dobách častým odprodejem i oddělením půdy na nově vzniklé drobnější usedlosti ztenčen, přesto hospodařil s více než 25 ha půdy a několika hektary lesa. Statek měl dvě průčelí. V levé části je obydlí, tvořené z velké světnice, černé kuchyně, klenuté komůrky na mouku, sklepa a sýpky. Za nimi v pravém úhlu je stodola s kolnou na vozy a chlévy. Na pravé straně stojí chalupa původně určena pro výměnkáře. Sloužila též jako příbytek pro nájemníka nebo podruha. Vchod do statku byl pouze velkými vraty, což je určitou zvláštností, protože častější byly postraní dvířka pro pěší.

Pamětní kniha obce Budkov

V současné době je nejstarší dochovanou kronikou pamětní kniha obce z roku 1889.

V roce 1889 byla zahájena stavba kaple v Budkově. Osada byla častým krupobitím, mrazy a suchem poškozována, a tak se místní občané rozhodli „vystavět kapli ve které by podle potřeby pobožnosti konati mohli“. Protože obec neměla dostatečné finance, obrátili se o pomoc u hraběnky Terezie Herbersteinové, majitelky panství ve Vlachově Březí. Žádali o pronájem honiteb obce, aby mohli z výtěžků splácet stavbu kaple. Hraběnka však na stavbu kaple věnovala dar 400 zlatých, ze kterých byla kaple vystavena. Kaple byla 20. října 1889 církevně posvěcena na památku svaté Terezie.

Významným rokem v kronice je rok 1914. V tomto roce vypukla 1. světová válka. Zápis uvádí datum „26. července 1914 kdy byla započata částečná mobilizace“. Jsou zde i vyjmenováni občané obce, kteří padli během války.

Rok 1924 byl podle zápisu v kronice historickým obdobím v životě obce neboť byla provedena pozemková reforma z bývalého velkostatku Herbersteina z Vlachova Březí. Půda byla rozdělena do bývalého statku (50 ha) a rovněž drobným zemědělcům.

Obec v třicátých letech ohrožovaly požáry a jiné přírodní katastrofy. Dne 7. března 1934 došlo k velkému požáru v obci. „Okolnost tato dala urychleně podnět k rychlejšímu ustanovení místního sboru dobrovolných hasičů, jelikož vypuknutím požáru byla ohrožena velká část obce“. Na ustavující valné hromadě byli zvoleni představitelé hasičského sboru a tím byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Sbor zakoupil motorovou stříkačku a začalo se s budováním hasičské nádrže a zbrojnice

V dalších letech Antonín Fridrich, který zapisoval do kroniky, uvádí jednotlivé události v obci zejména se týkající zemědělství. Zápis končí roku 1940. I když byla již dva roky válka v kronice není o ní žádná zmínka a to platí i pro další roky války. Podle pamětníků v roce 1945 byla v nedaleké obci Žíchovec americká posádka, která zajišťovala bezpečnost obyvatel na konci války.

Zemědělství v obci

Jelikož se jedná o malou obec, většina obyvatel pracovala v zemědělství a s další činností spojenou s tímto oborem. Jednalo se zejména o chalupníky, kteří měli malou část polí. V obci bylo asi pět sedláků. V padesátých letech 20. století došlo k založení zemědělského družstva. Nejdříve bylo v roce 1957 vytvořeno družstvo v Budkově, které samostatně hospodařilo až do konce roku 1961, kdy bylo spojeno s dalšími vesnicemi a založeno nové družstvo pod názvem JZD Chlumany. Toto hospodařilo v době socialismu až do ruku 1989.

Bývalé družstvo po transformaci hospodaří na polích v okolí obce. Část polí byla vrácena soukromým zemědělcům.